Část členů ZKO Světlá se zabývá záchranářským výcvikem.
Co je jeho podstatou objasňuje následující text a obrázky.
Stručně řečeno, psi se učí hledat ztracené nebo zavalené osoby (živé a posléze i mrtvé) a označit je. Současně se učí i základní poslušnosti a ovladatelnosti a také překonávat překážky imitující to, s čím se může během hledání setkat.
Nejdůležitější součástí celého výcviku je vyhledání a označení osob.
Jedná se především o vyhledání osob v sutinách, ve vodě, v lavinách , o terénní vyhledání ale také o záchranné stopování,. Celý výcvik, jehož cílem je připravit psa pro použití v praxi, se obvykle vhodně spojuje se sportovní činností.
Vyhledání osob v sutinách
Psi jsou cvičeni k vyhledání osob v troskách budov, sesuvech půdy atp. V praxi byli čeští psovodi se psy využiti v zahraničí při zemětřeseních, v tuzemsku se využívají k prohledání zřícených domů nebo požářišť.
Vyhledání osob v terénu
Při výcviku se pes učí vyhledávat osoby především v rozsáhlých lesních porostech a jiných těžko přístupných terénech (rokle). V praxi se psů využívá především při hledání zbloudilých osob.
Záchranné stopování
Cílem výcviku psa v této oblasti je naučit psy sledovat dlouhé praktické stopy, které bývají pokládány v různorodých terénech. V průběhu stopy pes označuje předměty a na jejím konci hledanou osobu, jejíž nalezení je základní podmínkou této disciplíny. V praxi je téměř nevyužívané vzhledem k tomu, že Policie ČR používá svoje vlastní psy.
Vyhledání osob v lavinách
V této disciplíně se psi učí vyhledávat osoby pod sněhovou pokrývkou. Kromě označování nalezených osob, pes přináší nebo označuje i předměty s lidským pachem (čepice, rukavice, batoh…), které jsou ukryty pod sněhem. V praxi jsou pro lavinové práce využíváni především psi Horské služby.
Záchrana plavců v nesnázích a vyhledání utonulých
V počátcích jsou obsahem výcviku především aporty různorodých předmětů ať už na břeh nebo do člunu (záchranný kruh, pádlo,lano…), přivlečení surfu nebo člunu či pomoc plavci v nesnázích. Vrcholem výcviku je (v praxi velmi často využívané) vyhledání utonulých (identifikace lidského pachu ve vodě), při kterém pes sedí na přídi člunu a čicháním po hladině lokalizuje místo nálezu.
Zimní variantou vodních prací je záchrana osoby propadlé ledem do vody a vyhledání utonulého pod ledem.
Výše uvedené disciplíny se nazývají "speciální práce".
Kromě nich musí každý pes prokázat, že je ovladatelný v každé situaci. Tato disciplína se nazývá "poslušnost" a je obdobná, jako u všestranného výcviku.
Záchranní psi se také učí překonávat různé překážky. Cílem této disciplíny zvané „dovednost“ je prověřit schopnost psa, pohybovat se v různorodém, často velmi špatně schůdném terénu. Neagresivita psa k lidem i psům bývá prověřována procházením skupinou osob vytvářejících různé rušivé hluky (sirény, řehtačky, bouchání plechů…). Součástí skupiny mohou být psi.
Pro úspěšné zvládnutí výše uvedených disciplín je ideální mít psa s vyrovnanou povahou, pevnými nervy a výraznými dispozicemi pro pachové práce. Podmínkou je také naprostá neagresivita, jak k lidem, tak k ostatním psům. Pes musí být zdravý, s dobrým fyzickým fondem. I u psovoda jsou podmínkou pevné nervy a dobrý zdravotní stav, protože praxe s sebou přináší okamžiky náročné psychicky i fyzicky. Nalezené osoby (živé i mrtvé) se pes učí označovat nejčastěji štěkáním. Odměňován bývá buď pamlsky nebo hračkou (balonek, pešek…), ideálem je proto i zde (stejně jako ve všestranném výcviku) pes s dobře vyvinutým kořistnickým pudem.
Stupeň vycvičenosti psa prokazuje psovod se psem složením zkoušek, které jsou podle uvedených směrů rozděleny a výkonnostně odstupňovány.
Naučit psa spolehlivě hledat osoby i v těch nejobtížnějších podmínkách je dlouhodobá záležitost, která vyžaduje hodně práce.
Využitelnost psů pro záchranu osob v praxi se prokazuje pravidelnými přezkoušeními jejich výkonnosti.